Autorský zákon

Z FFII.cz
Přejít na: navigace, hledání

Novela autorského zákona

Dne 22. května vyšel ve sbírce zákonů a nabyl účinnosti zákon 216/2006, který novelizuje autorský zákon 121/2000. Novela přináší několik změn, které narušují rovnováhu mezi právy uživatelů kulturních děl na jedné a distributory a autorskými svazy na druhé straně.

Poplatky za prázdná média

Nový zákon zvyšuje odvody autorským svazům za prázdná média. Oficiálním důvodem těchto odvodů je platba za kopie, které si pro vlastní potřebu vytvoří fyzické nebo právnické osoby.

Právní ochrana DRM

Zkratka DRM označuje technické prostředky, jejichž cílem je zamezit porušování autorského zákona (zákazy kopírování, nutnost používat pouze schválená čtecí zařízení a podobně). Bohužel, vedlejším efektem všech těchto technologií je omezení svobody uživatelů a práv, která jim ze zákona přísluší.

Novela autorského zákona zakazuje obcházení DRM. Nový zákon tak vyhání do ilegality uživatele kulturních děl, kteří autorské právo porušovat vůbec nechtějí (chtějí přehrávat CSS šifrovaná DVD pomocí open-source/svobodného software, pořizují si záložní kopie, chtějí poslouchat hudbu z chráněného CD ve svém MP3 přehrávači atd.).

E-mail poslaný Alexandrem Kazdou 25. června 2006 JUDr. Pavlu Zemanovi z Ministerstva Kultury.

E-mail, odpověď Aleše Čepka magistře Jitce Meklasové z Ministerstva kultury (reakce na zprávu Lidových novin o plánovaném zdanění mobilů).

V čísle 12/2006 magazínu VTM Science vyšel článek Alexandra Kazdy "DRM: Autorské právo v ocelové rukavici" věnující se právní situaci okolo DRM.

Stanovisko Ministerstva kultury

Z odpovědí na výše uvedené e-maily jsme se pokusili shrnout argumenty zastánců nového zákona:

Poplatky za prázdná média

  • Autoři mají nárok na odměnu za kopírování pro osobní potřebu.

DRM

Protiargumenty

DRM

  • Špatný paragraf není dobrý jen proto, že je vyžadován dokumentem EU. Navíc ČR jistě měla určitou volnost při implementaci -- v autorském zákoně mohla být ochrana jistě konkretizována: například chybí přesná definice "technických prostředků", zatímco směrnice 2001/29/ES, takovou definici podává.
  • Počet nosičů závisí na způsobu počítání a každopádně časem poroste (i kvůli tomuto zákonu), protože distributorům vyhovuje regulovat kdo, kdy a jak bude jejich nahrávky užívat.
  • Ochrana distributorů před pirátstvím by neměla mít přednost před technologickou neutralitou, právem uživatelů na kopie pro vlastní potřebu, kulturním životem a volnou soutěží.
  • Označení chráněných nosičů je chvályhodné, samo ale problém legálně vynutitelných DRM technologií nevyřeší. Co až budou skoro všechny nosiče chráněné?